Jídlo, kavárna a restaurace

Objednat si můžeš několika způsoby. S por favor (prosím) jsou všechny zdvořilé.

• S por favor je Quiero… v pořádku, jen zní trochu přímo. Přirozeněji zní krátké Un café, por favor. nebo v baru ¿Me pone…?
• Para mí se hodí, když si objednává víc lidí najednou. Za kamaráda řekneš para él, za kamarádku para ella. Pro tebe je para ti: mí má čárku, ti ne, stejně jako v a mí, a ti z Gustaru.
• ¿Me pone…? je doslova „Dáte mi…?“. Pone je od poner (dát, položit) a me je „mi“, jako v me gusta. Všechny tvary poner najdeš níž.

Když chceš víc kusů, přidej číslo: dos cafés (dvě kávy). U kávy s mlékem dáš do množného čísla jen kávu: dos cafés con leche (dvě kávy s mlékem).

Když přijdeš

• ¡Buenas! Una mesa para dos, por favor. – Dobrý den, stůl pro dva, prosím.
• Číšníka (el camarero) nebo servírku (la camarera) zavoláš Perdone nebo Disculpe (Promiňte), jak znáš z Města.
• ¿Dónde está el baño? – Kde je záchod? Baño znáš z Bydlení jako koupelnu.

U stolu se hodí tři slovesa. Querer (chtít) a pedir (objednat si) znáš z Kmenových změn. Tomar (dát si) je pravidelné jako hablar.

• U querer a pedir se mění kmen, jen ne v nosotros a vosotros: quiero, ale queremos; pido, ale pedimos.
• Tomar je „dát si“ jídlo i pití: ¿Qué tomas? – Co si dáš? Tomo un café. – Dám si kávu. Česky „dám si“ zní jako budoucnost, španělsky ale stačí přítomný čas: tomo. Tomar znáš z otázky ¿Quieres tomar algo? (Dáš si něco?) z Kmenových změn.
• Pedir je objednat si u číšníka: Siempre pido pescado. – Vždycky si objednám rybu. S pedir taky požádáš o účet: pedir la cuenta (požádat o účet).
• Jíst je comer, pít beber. V baru se ale nejčastěji ptáš i odpovídáš s tomar.

Querer + další sloveso

Za querer dáš další sloveso v základním tvaru, jak ho najdeš ve slovníku (infinitiv: comer, tomar). Podle osoby měníš jen querer:

• ¿Qué quieres comer? – Co chceš jíst?
• Queremos pedir, por favor. – Chceme si objednat, prosím.
• ¿Qué queréis tomar? – Co si dáte? (ptáš se kamarádů)

Neříkej ¿Qué quieres comes? Druhé sloveso zůstává v základním tvaru.

Číšník se ptá pořád na to samé. Stačí, když jeho otázky poznáš.

• Quieren je tvar pro ustedes, tedy když vykáš víc lidem. Je stejný jako tvar pro ellos (oni). Jednomu hostovi číšník řekne ¿Qué quiere tomar? (Co si dáte?)
• Když se číšník ptá ¿Qué te pongo?, říká doslova „Co ti dám?“ (pongo je od poner). Te (ti), le (vám, když vykáš jednomu) a os (vám, když tykáš víc lidem) znáš z Gustaru.
• ¿Qué van a tomar? si zapamatuj jako celek. Van je od ir (jít), které znáš z Města.
• Para llevar je s sebou: llevar tu znamená odnést.

Na ¿Algo más? odpovíš No, nada más, gracias. (Ne, to je všechno, díky.) Nebo přidáš, co ještě chceš: Sí, una cerveza, por favor. (Ano, ještě pivo, prosím.)

Tykat, nebo vykat?

Ve španělském baru číšník často tyká i cizím hostům a ty mu můžeš tykat taky. V lepší restauraci a ke starším lidem radši vykej.

Slova se uč se členem. Ten ti skoro vždycky řekne rod (výjimku agua najdeš níž). Podle rodu vybereš un, nebo una a koncovku přídavného jména: una cerveza fría (studené pivo).

Pití

Jídlo

• Agua je ženského rodu, a přesto říkáš el agua a un agua. Začíná totiž na a, na které padá důraz (Agua), a la agua by se špatně vyslovovalo. Rod mu ale zůstává ženský: el agua fría (studená voda), mucha agua (hodně vody).
• Stejně je na tom hambre (hlad), protože h se nečte: el hambre, ale rod je ženský. ¿Tienes hambre? – Máš hlad?
• Té (čaj) má čárku. Te bez čárky je „tě, ti“, jako v te gusta.
• Pescado je ryba na talíři. Živá ryba ve vodě je el pez.
• Tortilla je ve Španělsku omeleta, ne mexická placka. Samotná tortilla bývá bramborová (tortilla de patatas, taky tortilla española), bez brambor je to tortilla francesa.
• Červené víno je vino tinto, ne vino rojo.

Jak to chutná

Jak ti jídlo zrovna chutná, říkáš s estar, jako každý stav: La paella está muy rica. – Paella je moc dobrá. La sopa está fría. – Polévka je studená. Co o jídle platí pořád, řekneš se ser: La fruta es sana. – Ovoce je zdravé.

Čeština člen nemá, a tak ho Češi ve španělštině často vynechávají. U jídla a pití vybereš člen takhle:

• Po gustar a encantar mluvíš o jídle jako o celém druhu (ryby vůbec), a proto se členem, jak znáš z Gustaru: ¿Te gusta el vino? – Máš rád víno? Me encantan las patatas fritas. – Hranolky zbožňuju.
• Bez členu bývá jídlo i za con, sin a de: café con leche (káva s mlékem), agua sin gas (neperlivá voda), zumo de naranja (pomerančový džus).
• U chodů je správně obojí: De primero, sopa. i De primero, la sopa. (Jako první chod polévku.)

Con je s, sin je bez:

• un café con leche – káva s mlékem; un café sin azúcar – káva bez cukru
• agua con gas, agua sin gas – perlivá a neperlivá voda (doslova s plynem, bez plynu)
• Sin cebolla, por favor. – Bez cibule, prosím.

De, nebo con?

Česky řekneš „bageta se šunkou“, ale španělsky un bocadillo de jamón. De říká, jaké to jídlo je: z čeho je, čím je plněné, jakou má příchuť. Con říká, co k němu přidáš nebo co je vedle na talíři.

¿Qué lleva? Co je v tom?

Na to, co je v jídle, se ptáš slovesem llevar. Z Popisu člověka ho znáš jako „nosit“: lleva gafas (nosí brýle). U jídla znamená „mít v sobě“.

• ¿Qué lleva la tortilla? – Co je v tortille? Lleva huevo, patata y cebolla. – Je v ní vejce, brambory a cibule.
• ¿Lleva carne? – Je v tom maso?

Sloveso se řídí jídlem, ne tebou: jedno jídlo lleva, víc jídel llevan. ¿Qué llevan los bocadillos? – Co je v bagetách?

Když něco nejíš

• Soy vegetariano. – Jsem vegetarián. Žena řekne Soy vegetariana. (Jsem vegetariánka.) Koncovka se řídí tím, kdo mluví, jak znáš z Popisu člověka.
• Sin carne, por favor. – Bez masa, prosím.

Ve všední dny nabízí na oběd, zhruba od jedné do čtyř, hodně španělských restaurací el menú del día (polední menu). Za pevnou cenu dostaneš tři chody a u každého si vybereš z několika jídel. Chleba a pití bývají často v ceně.

• Číšník se ptá ¿Qué quieren de primero? (Co si dáte jako první chod?) a pak ¿Y de segundo? (A jako hlavní?).
• Ty se zeptáš ¿Qué hay de primero? – Co máte jako první chod? Hay znáš z Bydlení.
• Odpovíš krátce, bez slovesa: De primero, sopa, y de segundo, pescado. – Jako první chod polévku a jako hlavní rybu. De tu znamená „jako“.

O cokoli dalšího si řekneš ¿Me trae…? – Přinesete mi…? Stejně jako ¿Me pone…? je to vykání. Když tykáš, řekneš ¿Me traes…? a ¿Me pones…? (Přineseš mi…? Dáš mi…?) Když prosíš za celý stůl, řekni místo me (mi) nos (nám). Me i nos stojí před slovesem, stejně jako v me gusta.

Nepravidelný je u nich jen tvar pro yo (já): pongo, traigo. Ostatní tvary mají koncovky jako comer.

• ¿Nos trae la carta, por favor? – Přinesete nám lístek, prosím?
• ¿Me trae un vaso de agua? – Přinesete mi sklenici vody?
• ¿Me trae otro tenedor? – Přinesete mi jinou vidličku?
• ¿Nos pone otra caña? – Dáte nám ještě jedno malé?

Otro, otra znamená „ještě jeden, další“ i „jiný“. Před otro, otra nedáváš un, una: otra cerveza (ještě jedno pivo), ne una otra cerveza.

Na stole

Účet a placení