Opakování: ser, estar, dům

Obě slovesa znamenají „být“. Ser znáš z Pozdravů a z tématu Odkud jsem, estar z tématu „Ser, nebo estar?“.

• Estar má čárku ve všech tvarech kromě estoy a estamos. Está (je) a esta (tahle) jsou dvě různá slova: esta silla – tahle židle.
• Tvar slovesa se řídí tím, o kom mluvíš, i když ten člověk stojí až za slovesem: ¿Están contentos tus hijos? – Jsou tvoje děti spokojené? Děti jsou „oni“, proto están.
• Když vykáš jednomu člověku, použiješ stejný tvar jako pro on, ona: Señora, ¿está usted bien? – Paní, jste v pořádku? Víc lidem, kterým tykáš, řekneš estáis, víc lidem, kterým vykáš, están.

Se ser řekneš, kdo nebo co to je a jaké to je. Řekneš s ním i den, hodinu a kdy se co koná.

Na to, jaký kdo nebo co je, se ptáš ¿Cómo es? – Jaký je? ¿Cómo es tu piso? – Es grande y muy luminoso. – Jaký je tvůj byt? – Velký a hodně světlý.

Jak moc, řekneš slovy z Popisu člověka: muy (moc), bastante (docela), un poco (trochu). La cocina es bastante grande. – Kuchyň je docela velká.

Vlasy a oči ale popíšeš s tener: Tiene los ojos verdes. – Má zelené oči. Se ser zase řekneš, že je kdo rubio (blonďatý), moreno (tmavovlasý), pelirrojo (zrzavý) nebo calvo (plešatý): Es rubia. – Je blondýna.

Z tématu „Ser, nebo estar?“ víš, že s estar řekneš, jak se kdo má a jak se cítí. Ptáš se ¿Cómo estás? nebo ¿Qué tal? – Jak se máš?

Slovo jako unavený mění koncovku podle toho, o kom mluvíš: muž cansado, žena cansada, víc mužů nebo muži a ženy dohromady cansados, jen ženy cansadas. Slova na -e mají jen dva tvary: triste, tristes. Bien a mal se nemění.

• Mis abuelos están bien. – Babička s dědou se mají dobře.
• Marta y yo estamos cansadas. – My s Martou jsme unavené. (mluví žena)
• ¿Estáis nerviosos? – Jste nervózní? (ptáš se kamarádů)

Otevřeno, zavřeno

Z Hodin znáš hotové fráze está abierto (má otevřeno) a está cerrado (má zavřeno). Je to stav, proto estar, i když má obchod zavřeno každou neděli. U slova ženského rodu řekneš abierta, cerrada, u víc věcí están abiertos, están abiertas:

• El banco está cerrado los sábados. – Banka má o sobotách zavřeno.
• Las tiendas están abiertas hasta las nueve. – Obchody mají otevřeno do devíti.

Česky řekneš „je“ o vlastnosti i o stavu. Španělsky musíš vybrat (znáš to z tématu „Ser, nebo estar?“): jaký kdo je, řekneš se ser, jak mu je teď, řekneš s estar. Pomůže ti otázka:

Některá slova jdou s oběma slovesy. Se ser řekneš, jaký kdo je, s estar, jak mu je teď. U aburrido a listo se mění i význam:

Obě slovesa můžou stát v jedné větě: Mi jefe es muy trabajador, pero hoy está cansado. – Můj šéf je hodně pracovitý, ale dneska je unavený.

Z Bydlení víš, že s estar řekneš i to, kde kdo nebo co je. Ptáš se ¿Dónde está…? (Kde je…?) a ¿Dónde están…? (Kde jsou…?).

• Estoy en casa. – Jsem doma. Doma je en casa, bez la.
• Hoy estoy en casa de Pablo. – Dneska jsem u Pabla doma.
• ¿Dónde está la lavadora? – En la cocina. – Kde je pračka? – V kuchyni.
• Mis abuelos están en Málaga. – Babička s dědou jsou v Málaze.
• Madrid está en el centro de España. – Madrid je uprostřed Španělska.

Jaké to je, nebo kde to je?

Se ser de řekneš, odkud kdo je, s estar en, kde právě je. U bytu, ulice nebo města řekneš se ser, jaké je, a s estar, kde leží.

Česky řekneš „V kuchyni je pračka“, když o pračce mluvíš poprvé, a „Pračka je v kuchyni“, když už víte, o kterou jde. Španělsky to rozliší sloveso. První věta má hay (en la cocina hay una lavadora), druhá está (la lavadora está en la cocina). Znáš to z Bydlení:

• En mi calle hay una farmacia. Está enfrente de mi casa. – V naší ulici je lékárna. Je naproti našemu domu.
• ¿Hay ascensor? – No, no hay. – Je tam výtah? – Ne, není.
• ¿Dónde están las llaves? – Kde jsou klíče?

Co byt má: tener

Co byt nebo dům má, řekneš s tener, stejně jako to, co máš ty (tengo un hermano – mám bratra): El piso tiene tres dormitorios y un balcón. – Byt má tři ložnice a balkon. Totéž řekneš i s hay: En el piso hay tres dormitorios. – V bytě jsou tři ložnice.

Když popisuješ, kde bydlíš, vystačíš se čtyřmi slovesy:

Slova, kterými řekneš, kde přesně co je (na, pod, vedle), znáš z Bydlení. Nejčastěji je dáváš za estar. Většina z nich končí na de, a když za ním přijde el, spojí se do del: al lado del sofá (vedle pohovky), ale al lado de la cama (vedle postele).

Derecha a izquierda jsou ženského rodu, proto vždycky a la: El sofá está a la izquierda de la ventana. – Pohovka je vlevo od okna.

Ve kterém patře

Patro řekneš řadovou číslovkou (první, druhý, třetí). Její koncovka závisí na tom, jestli řekneš el piso, nebo la planta:

• Primero a tercero ztratí -o jen před slovem mužského rodu v jednotném čísle: el primer piso. S planta zůstávají celé (la tercera planta) a stejně tak bez slova za nimi: Vivo en el tercero. – Bydlím ve třetím.
• Cuatro je počet (cuatro sillas – čtyři židle), cuarto pořadí (el cuarto piso – čtvrté patro).
• Piso je byt i patro. Přízemí je la planta baja.
• V inzerátu bývá patro zkratkou: 2.ª planta přečteš segunda planta, 3.º přečteš tercero. Malé ª patří k ženskému tvaru, º k mužskému.

České „je“ a „je mi“ řekneš španělsky pěti způsoby:

Hlad, žízeň, zima a horko, které cítíš, jdou s tener: tengo hambre, tengo calor. Zima a horko venku jdou s hace. S estar řekneš, jestli je věc horká, nebo studená: El café está frío. – Káva je studená.