Věk, telefon a čísla 0–100

Čísla do 29 se nauč nazpaměť. Přidáš k nim desítky z další části a složíš každé číslo do sta.

Jak se skládají

• 11–15 mají vlastní slova: once, doce, trece, catorce, quince.
• 16–19 jsou „deset a…“ v jednom slově. Z diez se stane dieci- a přidáš jednotku: dieci + seis = dieciséis. Vzniklo ze starého diez y seis (deset a šest).
• 21–29 jsou „dvacet a…“, taky v jednom slově. Z veinte se stane veinti- a přidáš jednotku: veinti + cuatro = veinticuatro.

Jak se čtou

Pravidla znáš z Výslovnosti:

• Ce, ci a z zní ve Španělsku jako anglické th v think: cero, cinco, once, doce, trece, catorce, quince, diez. V Latinské Americe a v části Španělska zní jako s.
• Qu čteš jako k: quince. Ch čteš jako č: ocho zní „očo“.
• V zní stejně jako b: veinte, nueve.
• Ei a ie vyslovíš dohromady, jako jednu slabiku: seis zní „sejs“, siete „sjete“, veinte „bejnte“.

Kde je čárka

Z běžných tvarů do sta má čárku jen pět: dieciséis, veintidós, veintitrés, veintiséis a veintiún (o něm víc v části Jeden, jedna). Z Výslovnosti víš, že slovo na samohlásku, -n nebo -s má důraz na předposlední slabice. Tahle čísla končí na -s nebo -n, ale důraz mají na konci (dieciSÉIS, veintiDÓS). Proto potřebují čárku.

• Diecisiete končí na samohlásku a důraz má na předposlední slabice (dieciSIEte), takže čárku nemá.
• Veintiuno (veintiUno) čárku nemá, veintiún (veintiÚN) ano.
• Samotné dos, tres, seis čárku nemají. Mají jen jednu slabiku, takže důraz nemá kam jinam padnout.

Desítky od třiceti končí na -nta. Jejich začátek ti připomene číslo, ze kterého vznikly:

31–99: desítka + y + jednotka

Od 31 do 99 řekneš tři slova: desítku, y (a) a jednotku. Česky „třicet čtyři“, španělsky doslova „třicet a čtyři“:

• Y stojí jen mezi desítkou a jednotkou. Samotná desítka ho nemá: cuarenta (40).
• 21–29 jsou jedno slovo (veintidós), od 31 jsou tři (treinta y dos). Ne veinte y dos.
• Čísla s jedničkou na konci (31, 41… 91) se mění podle rodu: sesenta y un años (šedesát jedna let), sesenta y una personas (šedesát jedna lidí). Víc v části Jeden, jedna.

Sto: cien

Sto je cien. Podle rodu se nemění: cien años (sto let), cien personas (sto lidí). Čísla od 101 do 199 začínají na ciento: ciento uno (101). Další přijdou v tématu Velká čísla.

Nepleť si

• trece (13) a treinta (30), catorce (14) a cuarenta (40), quince (15) a cincuenta (50): čísla 11–15 končí na -ce, desítky na -nta.
• sesenta (60) a setenta (70): sesenta má s jako seis, setenta má t jako siete.

Česky řekneš „je mi třicet“, španělsky „mám třicet let“: tener (mít) + číslo + años (roky).

Tener je nepravidelné sloveso, stejně jako ser: jeho tvary podle pravidla neodvodíš, takže se je nauč nazpaměť. Zapamatuješ si je snáz takhle:

• Tvar pro já končí na -go: tengo.
• Tienes, tiene a tienen mají ie. Tenemos a tenéis mají e jako samotné tener.
• Tienes a tiene končí stejně jako vives, vive (bydlíš, bydlí) z tématu Odkud jsem.
• Koncovky pro my, vy a oni (-mos, -is, -n) znáš ze ser: somos – tenemos, sois – tenéis, son – tienen.
• Slova yo, tú… většinou vynecháš. Kdo to je, pozná druhý z tvaru slovesa, jako v češtině.

Otázka a odpověď

• Slovo años v odpovědi klidně vynech, jako česky „je mi třicet“: Tengo treinta.
• Ve formulářích uvidíš slovo edad (věk): Edad: 35.

Tener je i obyčejné „mít“

• Tengo un coche rojo. – Mám červené auto.
• ¿Tienes un lápiz? – Máš tužku?
• S usted má tener tvar pro on, ona, jako každé sloveso: ¿Tiene usted un bolígrafo, señora Ruiz? – Máte propisku, paní Ruiz?

„Kolik“ je cuántos, nebo cuántas, podle rodu slova, na které se ptáš. Znáš to od barev z tématu Rod a členy. Před mužským rodem řekneš cuántos, před ženským cuántas a slovo za ním dáš do množného čísla.

• Cuántos má v otázce čárku, stejně jako cómo a qué.
• La persona (člověk) je vždycky ženského rodu, i když mluvíš o mužích: ¿Cuántas personas?
• El idioma (jazyk) je mužského rodu, přestože končí na -a: ¿Cuántos idiomas hablas? – Kolika jazyky mluvíš?

Hay: je tu, jsou tu

Když říkáš, co někde je, nebo se ptáš kolik, použiješ hay (je tu, jsou tu). Hay se nemění, ať je věc jedna, nebo jich je sto. H se nečte, takže hay zní „aj“.

Co všechno může stát za hay a kdy místo něj říct está, probereš v tématu Bydlení.

Kolik vás je? Somos cuatro

Na počet lidí ve skupině se ptáš slovesem ser:

• ¿Cuántos sois? – Somos cuatro. – Kolik vás je? – Je nás čtyři. (ptáš se kamarádů)
• ¿Cuántas sois? – Kolik vás je? (ptáš se skupiny samých žen)

Uslyšíš to v baru nebo v restauraci, když ti číšník hledá stůl. Věk se ser ale neřekneš, ten je vždycky s tener.

Číslo 1 má tři tvary: uno, un a una. Záleží na dvou věcech: jestli za ním stojí podstatné jméno (slovo pro věc nebo člověka, třeba año – rok, persona – člověk) a jakého je to slovo rodu.

Un a una znáš jako člen z tématu Rod a členy: un libro je „kniha“ i „jedna kniha“. Rozhoduje španělský rod, ne český: česky je to „ten klíč“, ale la llave je ženského rodu, a proto una.

Na konci většího čísla

Stejně se chovají všechna čísla, která končí jedničkou: 21, 31, 41 až 91 (11 je once a nemění se).

• Veintiún má čárku: končí na -n a důraz má na konci (veintiÚN). Cuarenta y un čárku nemá: un je tu samostatné slovo s jedinou slabikou.
• Po 21, 31 a dalších je podstatné jméno v množném čísle: años, personas. Česky můžeš říct „dvacet jeden rok“, španělsky ne.
• I o ženě řekneš un: rozhoduje slovo años (mužský rod), ne kdo to je. Elena tiene setenta y un años. – Eleně je sedmdesát jedna let.
• Ostatní čísla do sta se podle rodu nemění: dos años, dos personas (dva roky, dva lidé).

Jak se zeptáš

• Na číslo, e-mail nebo jméno se ptáš ¿Cuál es…?, doslova „Který je…?“ (na jméno spíš ¿Cómo te llamas?). ¿Qué es…? je „Co je…?“, tím se ptáš, co něco je: ¿Qué es esto? – Co je to?
• ¿Me das…? (Dáš mi…?) ber zatím jako hotovou frázi.
• Tu (bez čárky) je „tvůj“, mi je „můj“: mi número – moje číslo. Víc o nich v tématu Rodina.
• Číslo mobilu je el número de móvil. E-mail je el correo, celým názvem el correo electrónico. Říká se i el email.
• Odpovíš Es el… (Je to…) nebo Mi número es el… (Moje číslo je…). Před číslem Španělé často řeknou el, česky se nepřekládá.

Jak nadiktuješ číslo

Španělské číslo mobilu má devět číslic a začíná na 6 nebo 7, pevná linka většinou na 9. Píše se třeba 655 18 40 97. Můžeš ho říct po jedné číslici. Španělé ale často řeknou první tři číslice po jedné a zbytek po dvojicích:

• Dvojici s nulou na začátku řekneš po číslicích: 05 je cero cinco.
• Na konci čísla řekneš celé uno, protože za ním žádné slovo nestojí: sesenta y uno.
• Někdy uslyšíš první tři číslice jako stovky: „šest set padesát pět“.
• Když nestíháš, řekni Más despacio, por favor (pomaleji, prosím) nebo ¿Puedes repetir? (můžeš to zopakovat?).

Jak nadiktuješ e-mail

• lucia.ruiz@gmail.com: lucia punto ruiz arroba gmail punto com
• pavel_novak@seznam.cz: pavel guion bajo novak arroba seznam punto ce zeta
• Koncovky .es a .com přečteš jako slovo, .cz hláskuješ: ce zeta.
• Když se dvě jména píšou dohromady, bez tečky, dodej todo junto (všechno dohromady): evamora, todo junto.

České příjmení vyhláskuj jako ve Výslovnosti. Španělé se často zeptají ¿Con be o con uve? (S b, nebo s v?), protože tahle dvě písmena znějí stejně.