Rozkaz: habla, come, pon, ven

Rozkazem dáváš pokyn nebo radu. Je to už přesah do A2: na A1 stačí pokyny poznat a pár tvarů pro tú umět říct. Hlavní pravidlo: kladný rozkaz pro tú má u většiny sloves stejný tvar jako přítomný čas pro él: Habla más despacio. – Mluv pomaleji.

Čtyři osoby

• Tú: tvar pro él, i s kmenovou změnou: cierra, vuelve, pide. Bez -s: habla je „mluv“, hablas „mluvíš“.
• Vosotros: v infinitivu vyměníš -r za -d: hablad, comed, escribid, i ir → id (jděte). Platí to i pro nepravidelná slovesa a kmen se tu nemění: cerrad, volved, pedid.
• Usted a ustedes: vezmi tvar yo, odtrhni -o a přidej „opačnou“ samohlásku: slovesa na -ar dostanou -e, na -er a -ir -a. Pro ustedes ještě -n: hablo → hable, hablen; como → coma, coman.

V Latinské Americe se vosotros neříká, víc lidem dáš pokyn přes ustedes.

Usted z tvaru yo

Tvar yo si s sebou nese nepravidelnost i kmenovou změnu:

• pongo → ponga, hago → haga, digo → diga, traigo → traiga, oigo → oiga
• cierro → cierre, vuelvo → vuelva, perdono → perdone

Pět častých sloves má yo bez -o (voy, soy, estoy, doy, sé), a proto jiný tvar: ir → vaya, ser → sea, estar → esté, dar → dé, saber → sepa. Pravopis se přizpůsobí výslovnosti: pagar → pague, cruzar → cruce.

Krátké tvary pro tú

Pro vosotros jsou pravidelné: poned, haced, decid.

Příklady

• Ven aquí, por favor. – Pojď sem, prosím.
• Pon la mesa. – Prostři stůl.
• Ten cuidado. – Dávej pozor.
• Abre la ventana, hace calor. – Otevři okno, je horko.
• Chicos, cerrad los libros. – Lidi, zavřete knihy.
• Pase, señora. – Pojďte dál, paní. (jednomu člověku)
• Esperen un momento, por favor. – Počkejte chvilku, prosím. (víc lidem)

Zájmeno na konci

Zájmeno (me, te, lo…) se ke kladnému rozkazu připojí na konec. Ber to zatím jako hotové fráze:

• Siéntate. – Sedni si.
• Dime. – Řekni mi. / Povídej.
• Ponme un café. – Dej mi kávu. (v baru)
• Dígame. – Prosím? (u telefonu, v obchodě)

Přízvuk zůstává na stejné slabice, proto často přibude čárka: diga → dígame, corta → córtalo. Před kladný rozkaz zájmeno nedáš: lo cortas (krájíš ho) × córtalo (nakrájej ho).

Zdvořile a zákaz

Mezi známými je rozkaz s por favor běžný a nezní hrubě. Cizího člověka ale spíš poprosíš otázkou ¿Puede…? + infinitiv: ¿Puede repetir, por favor? – Můžete to zopakovat? (víc v tématu „Pozvat, poprosit a domluvit se“).

Zákaz má jiný tvar: No hables tan alto. – Nemluv tak nahlas. Ten přijde až v A2.

Pozor:

• *Desperta, *cerra → despierta, cierra: u tú kmenová změna zůstává.
• *Cierrad, *vuelved → cerrad, volved: u vosotros se kmen nemění.
• *Tene → ten. Pone a hace znamenají „dává, dělá“, rozkaz je pon, haz.
• Ponga řekneš jednomu člověku, pongan víc lidem.