Velká čísla a roky

Sto je cien, znáš ho z Čísel 0–100. Řekneš ho tak samotné i před slovem, které počítáš: cien euros (sto eur), Mi abuelo tiene cien años. (Dědovi je sto let.)

Když ke stu něco přidáš, je z něj ciento: ciento uno (101), ciento treinta (130), ciento noventa y nueve (199). Česky je to pokaždé „sto“, španělsky má přesné sto kratší tvar.

Stovky od 200 píšeš jedním slovem: číslo a za ním -cientos, třeba dos + cientos = doscientos. Tři se ale tvoří jinak, ty si zapamatuj:

• quinientos (500), ne cincocientos
• setecientos (700): ze siete zmizí i
• novecientos (900): z nueve zbude jen nove-

Za stovkou rovnou pokračuješ, bez y: trescientos cuarenta y cinco (345), ochocientos sesenta (860). Y dáváš jen mezi desítku a jednotku, jak to znáš z čísel do sta.

Stovky mají rod

Stovky od 200 do 900 mění koncovku podle toho, co počítáš. Se slovem mužského rodu končí na -os, se slovem ženského rodu na -as, stejně jako barvy: coches rojos, mochilas rojas (červená auta, červené batohy).

• Cien a ciento se nemění: cien personas (sto lidí), ciento veinte personas (sto dvacet lidí).
• Koncovku mění stovka i uvnitř většího čísla: mil doscientas personas (tisíc dvě stě lidí).
• Když jen počítáš nebo čteš rok, řekneš mužský tvar: doscientos, trescientos. Na ¿Cuántas personas hay? (Kolik je tu lidí?) ale odpovíš ženským tvarem, i když řekneš jen číslo: Doscientas. (Dvě stě.) Stejně to bylo s veintiuna v Číslech 0–100.
• Uno na konci čísla se chová stejně jako ve veintiún años: ciento un euros (101 eur), doscientas una personas (201 lidí).

Tisíc (1 000) je jen mil, bez un: mil euros (tisíc eur), ne un mil euros.

Když před mil stojí číslo, mil se nemění. Česky řekneš dva tisíce nebo pět tisíc, španělsky dos mil, cinco mil, žádné dos miles. Jako česky nejdřív řekneš kolik a pak mil:

• Sto tisíc je cien mil, protože před mil stojí přesně sto. Ciento řekneš, jen když ke stu ještě něco přidáš: ciento cincuenta mil.
• Za mil dáš rovnou to, co počítáš, bez de: veinte mil habitantes (dvacet tisíc obyvatel), dos mil libros (dva tisíce knih). Žádné mil de euros.
• Mil se podle rodu nemění, takže koncovku stovky před ním určí to, co počítáš: cuatrocientos mil euros (čtyři sta tisíc eur), ale cuatrocientas mil personas (čtyři sta tisíc lidí).

Kolik to stojí?

Na cenu se zeptáš ¿Cuánto cuesta…? (Kolik stojí…?). Cuesta je tvar slovesa costar (stát), znáš ho z Kmenových změn. O víc věcech řekneš cuestan.

• ¿Cuánto cuesta este piso? — Ciento ochenta mil euros. – Kolik stojí tenhle byt? – Sto osmdesát tisíc eur.
• Estos móviles cuestan mil euros. – Tyhle mobily stojí tisíc eur.

Milion je un millón. Millón je podstatné jméno jako libro (kniha), a proto před ním stojí un, stejně jako v un libro: ne millón samo ani uno millón. Dva a víc milionů jsou millones.

Millón má čárku, millones ne. Důraz je pořád na slabice llo (miLLÓN, miLLOnes). V millón je to poslední slabika, a proto čárka. V millones předposlední a slovo končí na -s, takže čárku nepotřebuje, stejně jako canción → canciones z tématu Rod a členy.

Kdy přidat de

Když za millón nebo millones hned následuje to, co počítáš, dáš mezi ně de:

• un millón de euros – milion eur
• diez millones de personas – deset milionů lidí

Jediná výjimka je y medio (a půl): un millón y medio de habitantes (milion a půl obyvatel). Je to medio, ne media, protože millón je mužského rodu.

Když za milionem pokračuje další číslo, de vynecháš:

• un millón doscientos mil euros – milion dvě stě tisíc eur
• dos millones quinientos mil habitantes – dva miliony pět set tisíc obyvatel

Za mil a za menšími čísly de nedáváš nikdy: veinte mil euros (dvacet tisíc eur), cien personas (sto lidí).

Dlouhé číslo čteš zleva po kouscích, stejně jako česky: nejdřív miliony, pak tisíce a nakonec zbytek.

• Y stojí jen mezi desítkou a jednotkou (cuarenta y cinco), jinde ho nedáváš: mil doscientos cincuenta, ne mil y doscientos cincuenta. Výjimkou je jen y medio u milionů.
• Přesně sto je cien i na konci dlouhého čísla: mil cien (1 100). Ciento je jen tam, kde za stovkou ještě něco následuje: mil ciento veinte (1 120).
• Nuly se nečtou: 2 005 je dos mil cinco, 1 001 je mil uno.

Jak Španělé čísla píšou

• Roky se píšou bez mezery i bez tečky: 2002.
• Desetinnou čárku píšou jako my: 2,50 €. Nahlas řekneš dos euros con cincuenta (dvě eura padesát), nebo krátce dos cincuenta.

Rok čteš jako obyčejné velké číslo: tisíce, stovky, desítky a jednotky. Česky klidně řekneš „devatenáct set devadesát“, španělsky ne: rok nikdy nedělíš na dvě půlky.

• Roky od 2000 začínají dos mil a nuly se nečtou: dos mil dos, ne dos mil cero dos.
• „V roce 1999“ řekneš en 1999, nebo delší en el año 1999.
• Na rok se zeptáš ¿En qué año…? (V kterém roce…?). Letošní rok řekneš s estamos en: ¿En qué año estamos? — Estamos en 2026. – Jaký je teď rok? – Je rok 2026. U data je to estamos a, jak znáš z tématu Datum: Estamos a diez de marzo. – Je desátého března.
• Z kterého roku něco je, řekneš se ser de: Mi coche es de dos mil doce. – Moje auto je z roku 2012.

Datum s rokem

Den a měsíc řekneš jako v tématu Datum a rok připojíš dalším de: el uno de enero de dos mil dos (1. ledna 2002). Měsíc píšeš malým písmenem.

Dějiny v přítomném čase

O dějinách Španělé často mluví v přítomném čase, jako česky v dokumentu. Hodí se ti to, protože minulý čas ještě neumíš: En 1605 Cervantes publica la primera parte del Quijote. – V roce 1605 vydává Cervantes první díl Dona Quijota.

Století

Století je el siglo a píše se římskými číslicemi. Čteš ho obyčejným číslem, ne jako česky „dvacáté první“: el siglo XXI (21. století) je siglo veintiuno. El puente de Carlos es del siglo XIV (catorce). – Karlův most je ze 14. století.

Obyvatel je el habitante. Město obyvatele „má“ stejně jako česky, takže se ptáš i odpovídáš s tener: ¿Cuántos habitantes tiene…? (Kolik obyvatel má…?) Cuántos končí na -os, protože habitante je mužského rodu.

¿Cuántos habitantes tiene Sevilla? — Tiene más de seiscientos mil. – Kolik má Sevilla obyvatel? – Přes šest set tisíc.

Más de, menos de a unos stojí před číslem. Unos, unas znáš z tématu Rod a členy jako „nějaké“. Před číslem znamená „asi“ a mění koncovku jako stovky, takže před millones je vždycky unos: unos dos millones de personas (asi dva miliony lidí). Más o menos můžeš dát i na konec: Málaga tiene seiscientos mil habitantes, más o menos. – Málaga má zhruba šest set tisíc obyvatel.

Totéž s hay a viven

Počet obyvatel řekneš i s hay (je, jsou) nebo s viven (žijí, bydlí):

• En mi pueblo hay menos de mil habitantes. – V naší vesnici je míň než tisíc obyvatel.
• En Madrid viven más de tres millones de personas. – V Madridu žije přes tři miliony lidí.

La persona je ženského rodu. Na lidi se proto ptáš ¿Cuántas personas…? (Kolik lidí…?), jak znáš z Čísel 0–100, a stovky mají ženský tvar: seiscientas mil personas (šest set tisíc lidí).

Ve zprávách uslyšíš i la población (počet obyvatel): la población de España – počet obyvatel Španělska.

Kolik lidí kde žije