Časté kmenové změny

Sloveso má dvě části: kmen a koncovku. U querer (chtít) je kmen quer- a koncovka -er. Skoro všechna slovesa z tohohle tématu mají stejné koncovky jako hablar, comer a vivir. Nové je, že se v kmeni mění samohláska: querer → quiero (chci). Tomu se říká kmenová změna.

Z tématu Hodiny znáš empieza a las seis (začíná v šest). Empieza je tvar slovesa empezar (začínat) a má přesně tuhle změnu: e v kmeni se změnilo na ie.

Proč jen v některých tvarech

Změní se jen samohláska, na které je důraz. Ve tvarech pro já, ty, on a oni (i pro usted a ustedes) je důraz na kmeni: quiero čteš QUIEro, quieren QUIEren. Ve tvarech pro my a vy (nosotros, vosotros) se důraz posune na koncovku: queREmos, queRÉIS. Kmen pak zůstane jako v infinitivu (v základním tvaru).

Když všechny změněné tvary v tabulce obkroužíš jednou čarou, vyjde ti bota: sloupec „jeden člověk“ je holeň a quieren vpravo dole špička. Co je v botě, to se mění. My a vy (když tykáš) zůstávají venku.

Když má kmen víc samohlásek, mění se jen ta poslední: empezar → empiezo (začínám), preferir → prefiero (mám radši). Němé u v gu se nepočítá: u seguir se mění e (sigo).

Změny jsou tři: e → ie, o → ue a e → i. K tomu jugar (hrát) mění u → ue. Každou probereš níž zvlášť, stejně jako tener (mít), venir (přijít) a decir (říct), které mají navíc vlastní tvar pro já.

Nejčastější změna: e v kmeni se změní na ie. Najdeš ji u sloves na -ar, -er i -ir. Koncovky zůstávají pravidelné: empezar se časuje jako hablar, querer jako comer a preferir jako vivir.

Další slovesa se stejnou změnou:

• ¿Quieres un café? – Dáš si kávu? (doslova „Chceš kávu?“)
• La película empieza a las diez. – Film začíná v deset.
• ¿A qué hora cierra la farmacia? – V kolik zavírá lékárna?
• ¿Qué piensas? – Co si myslíš?
• Mis padres no entienden inglés. – Moji rodiče nerozumí anglicky.
• ¿Prefieres Madrid o Barcelona? – Máš radši Madrid, nebo Barcelonu?

Druhá změna: o v kmeni se změní na ue. Pravidlo je stejné: mění se tvary s důrazem na kmeni, my a vy ne.

Dormir končí na -ir, takže v tvarech pro my a vy má koncovky jako vivir.

U costar (stát, o ceně) ti skoro vždycky stačí dva tvary: cuesta, když stojí jedna věc, a cuestan, když jich je víc. „Obědvat“ Španělé většinou řeknou comer, jak znáš z Přítomného času. Almorzar v části Španělska znamená dát si dopolední svačinu.

• Vuelvo a casa a las seis. – Domů se vracím v šest.
• No encuentro trabajo. – Nemůžu najít práci.
• ¿Puedo probar? – Můžu ochutnat?
• ¿Cuánto cuesta? – Kolik to stojí? ¿Cuánto cuestan? – Kolik stojí? (o víc věcech)

Jugar: u → ue

Jugar (hrát) je jediné sloveso, kde se u mění na ue:

Před hru nebo sport dáš a se členem. A + el splynou do al, stejně jako de + el do del (znáš z tématu Rod a členy).

• ¿Juegas al tenis? – Hraješ tenis?
• Jugamos a las cartas. – Hrajeme karty.

Třetí změna: e se změní na i. Má ji jen pár sloves na -ir.

U seguir v tvaru pro já vypadne u: sigo, ale sigues. Je to jen pravopis, znáš ho z Výslovnosti: v gue, gui se u nečte, jen drží g tvrdé. Před o ho nepotřebuješ, go se čte go i tak.

• ¿Qué pides? – Co si dáš? (v baru, v restauraci)
• El profesor repite la pregunta. – Učitel zopakuje otázku.
• En este bar sirven tapas. – V tomhle baru dávají tapas (malé porce jídla).
• Seguimos mañana. – Pokračujeme zítra.

Tři častá slovesa mají kmenovou změnu a navíc vlastní tvar pro já, který končí na -go. Tener (mít) znáš z Čísel a z Rodiny. Venir (přijít) a decir (říct) jsou nové, najdeš je ve slovíčkách tohohle tématu.

• Tener a venir mění e → ie, decir e → i. My a vy zůstávají beze změny, stejně jako u ostatních sloves.
• Venir se časuje skoro jako tener. Liší se jen v my a vy, protože končí na -ir: tenemos, tenéis, ale venimos, venís.
• Tvar pro já se u nich nauč nazpaměť: ne tieno, viengo, dico.
• Venir je přijít tam, kde je ten, kdo mluví, nebo kde bude: ¿Vienes a la fiesta el sábado? (Přijdeš v sobotu na večírek?) se ptá někdo, kdo tam půjde.

Decir trochu znáš z Pozdravů: dice v otázce ¿Cómo se dice…? (Jak se řekne…?) je jeho tvar.

• Mañana vengo a las diez. – Zítra přijdu v deset.
• ¿Qué dices? – Co říkáš?
• Tengo dos hermanos. ¿Y tú? – Yo no tengo hermanos. – Mám dva sourozence. A ty? – Já sourozence nemám.

Nejčastější chyba v celém tématu: změnit kmen i v tvaru pro my a vy. Nosotros a vosotros mají důraz na koncovce, proto kmen zůstává jako v infinitivu.

Čárku mají tvary pro vosotros na stejném místě jako pravidelná slovesa (habláis, coméis, vivís): cerráis, queréis, pedís.

Když místo zájmena stojí jména, dosaď si za ně zájmeno, jak znáš z Přítomného času: Ana y yo jsou my (podemos), tú y Ana vy (podéis), Ana y Pablo oni (pueden).

Pozor na české „vy“

Kamarádům (vosotros) řekneš tvar beze změny. Když ale vykáš (usted, ustedes), sloveso má tvar jako pro on a oni, a ten se mění:

Po querer, poder a preferir často stojí další sloveso. To druhé nečasuješ, necháš ho v infinitivu (v základním tvaru na -ar, -er, -ir). Je to stejné jako česky: chci jíst, ne „chci jím“.

• Časuješ jen první sloveso: quiero comer, queremos comer. Druhé zůstane v infinitivu, i když je to sloveso se změnou: Quiero volver a casa. – Chci se vrátit domů.
• No dáš před první sloveso: No quiero trabajar hoy. – Dneska nechci pracovat.
• Po empezar stojí před infinitivem a: empiezo a trabajar. Po querer, poder a preferir žádné a nedáváš.

Prosba, dovolení a nabídka

• S poder poprosíš: ¿Puedes hablar más despacio? – Můžeš mluvit pomaleji? Když vykáš: ¿Puede hablar más despacio, por favor? – Můžete mluvit pomaleji, prosím?
• S poder se zeptáš, jestli smíš: ¿Puedo pagar con tarjeta? – Můžu platit kartou?
• S querer nabízíš: ¿Quieres tomar algo? – Dáš si něco? Tomar je tu „dát si“ (pití, jídlo). Beber je prostě pít: No bebo alcohol. – Nepiju alkohol.

V baru si nejčastěji řekneš jen Un café, por favor. – Kávu, prosím. Můžeš ale říct i Quiero un café, por favor. – Chci kávu, prosím.

Z infinitivu to nepoznáš. Preferir mění e → ie, pedir e → i a vivir se nemění vůbec. Entender (rozumět) se mění: entiendo. Comprender znamená totéž a je pravidelné: comprendo.

Uč se proto sloveso i s tvarem pro já: poder – puedo, pedir – pido. Kartičky tohohle tématu ho mají v závorce: querer (quiero). V učebnicích často uvidíš jen změnu: querer (ie), poder (ue), pedir (i).

Tahle slovesa z Přítomného času a z Hodin kmen nemění: hablar, trabajar, estudiar, escuchar, comer, aprender, comprender, leer, vivir, escribir, desayunar, cenar, llegar, terminar, abrir.