Denní režim a zvratná slovesa

Česky řekneš „sprchuju se“ nebo „oblékám se“. Takovým slovesům se říká zvratná. Španělská zvratná slovesa mají ve slovníku na konci -se: levantarse (vstávat), ducharse (sprchovat se). Jedno už znáš z Pozdravů: llamarse (jmenovat se), me llamo, te llamas, se llama.

Když sloveso časuješ (dáváš mu tvar podle osoby), -se z konce odpadne. Místo něj dáš před sloveso malé slovo (zvratné zájmeno) podle toho, kdo to dělá: me, te, se, nos, os, se. Koncovky jsou stejné jako u trabajar.

Česky je „se“ pro všechny osoby stejné, španělsky se zájmeno mění. Se říkáš pro on, ona, oni i při vykání. Kdo to dělá (třeba yo nebo mi hermano), stojí před zájmenem:

• Yo me levanto a las siete y mi hermano se levanta a las ocho. – Já vstávám v sedm a brácha v osm.
• Mis padres se duchan por la noche. – Rodiče se sprchují večer.
• ¿Usted se levanta temprano? – Vstáváte brzy? (vykáš jednomu)

Tři slovesa z denního režimu mění i kmen (část slova před koncovkou), jak znáš z tématu Kmenové změny. Samohláska v kmeni se změní ve všech osobách kromě nosotros a vosotros.

• Despert- má dvě e. Jak znáš z Kmenových změn, mění se jen poslední samohláska kmene: des-pier-to.
• Acostarse mění o → ue jako volver a dormir: me acuesto (jdu spát), vuelvo (vracím se), duermo (spím).
• Vestirse mění e → i jako pedir: me visto (oblékám se), pido (objednávám si). Tuhle změnu mají jen slovesa na -ir.

V běžných větách:

• Me despierto a las seis, pero me levanto a las seis y cuarto. – Budím se v šest, ale vstávám ve čtvrt na sedm.
• ¿Os despertáis temprano? – Budíte se brzy? (kamarádům)
• Mi hija se viste a las siete y media. – Dcera se obléká v půl osmé.
• Mis abuelos se acuestan a las diez. – Babička s dědou chodí spát v deset.

S těmihle slovesy popíšeš běžný den. Tvar je pro yo (já), v závorce je tvar ze slovníku.

Ponerse končí v tvaru pro já na -go jako tengo: me pongo. Ostatní tvary jsou pravidelné: te pones, se pone… Me pongo las gafas. – Nasadím si brýle.

Desayunar a cenar nejsou zvratná. Jsou to pravidelná slovesa jako trabajar: desayuno, desayunas, desayuna… (snídám, snídáš, snídá…)

Kdy se ve Španělsku jí

Čistím si zuby: me lavo los dientes

Česky říkáš „si“: čistím si zuby, myju si ruce. Španělsky to „si“ řekne taky me (te, se…). Před částí těla pak stojí člen, ne mis (moje): že jsou to tvoje zuby, už říká me.

• Me lavo las manos. – Myju si ruce.
• Los niños se lavan los dientes. – Děti si čistí zuby.
• ¿Te lavas el pelo por la mañana? – Myješ si ráno vlasy?

Zvratné zájmeno (me, te, se…) stojí těsně před slovesem. Nic mezi ně nevložíš, ani no. Zápor proto dáš před zájmeno.

Pořadí je tedy: kdo to dělá → no → zájmeno → sloveso.

Otázka

V otázce zůstane zájmeno taky před slovesem. Slovo jako ¿qué? (co?) nebo ¿a qué hora? (v kolik?) dáš na začátek, jak to znáš z Přítomného času a z Hodin.

• ¿Te duchas por la mañana o por la noche? – Sprchuješ se ráno, nebo večer?
• ¿A qué hora os levantáis? – V kolik vstáváte? (kamarádům)
• ¿A qué hora se acuestan tus hijos? – V kolik chodí tvoje děti spát?

Když vykáš, zájmeno je se a sloveso má tvar pro on, ona. Usted můžeš dát za sloveso, nebo úplně na začátek: ¿Se ducha usted por la mañana? i ¿Usted se ducha por la mañana? – Sprchujete se ráno?

Odpověď „Ne, nevstávám“ má dvě no: první je „ne“, druhé zápor u slovesa: ¿Te levantas temprano? – No, no me levanto temprano. – Vstáváš brzy? – Ne, nevstávám.

Na otázku ¿Con qué frecuencia…? (Jak často…?) odpovíš slovem z tabulky.

Dvakrát týdně je dos veces a la semana.

Kam je dát

Tahle slova dáš většinou na začátek věty, nebo hned za sloveso. U zvratného slovesa je dáš buď před zájmeno, nebo za sloveso, nikdy mezi ně.

• Siempre desayuno en casa. i Desayuno siempre en casa. – Vždycky snídám doma.
• Normalmente me despierto a las siete. – Obvykle se budím v sedm.
• A veces me acuesto muy tarde. – Občas chodím spát hodně pozdě.
• Me afeito todos los días. – Holím se každý den. Todos los días a una vez a la semana stojí často na konci.

Nunca: s no, nebo bez no

Česky je v „nikdy nevstávám“ zápor dvakrát. Španělsky máš dvě možnosti:

Obě věty znamenají „Nikdy nevstávám pozdě“. Obě slova naráz před slovesem ale nedáš: ne Nunca no me levanto ani No nunca me levanto. Stejně funguje casi nunca: Casi nunca duermo ocho horas. – Skoro nikdy nespím osm hodin.

Když vyprávíš, co děláš jedno po druhém, pomůžou ti tahle slova:

Luego a después znamenají totéž, střídej je: Primero me levanto, luego me ducho y después me visto. – Nejdřív vstanu, pak se osprchuju a potom se obleču. Česky klidně řekneš „vstanu, osprchuju se“, španělsky zůstává me levanto, me ducho.

Cuando je „když“: Cuando vuelvo a casa, ceno. – Když se vrátím domů, večeřím. ¿Cuándo? s čárkou nad á znamená „kdy?“, jak znáš z Data.

Después de (po) a antes de (před) spojíš se slovesem ve tvaru ze slovníku: después de comer (po obědě), antes de dormir (před spaním). U zvratného slovesa se -se na konci změní podle toho, kdo to dělá: antes de acostarme (já), acostarte (ty), acostarse (on, ona), ne antes de me acostar.

Después de ducharme, desayuno. – Po sprše snídám.

Celý den

• Me levanto a las siete y cuarto. – Vstávám ve čtvrt na osm.
• Primero desayuno y luego me visto. – Nejdřív se nasnídám a pak se obleču.
• Trabajo de nueve a cinco y como a las dos. – Pracuju od devíti do pěti a obědvám ve dvě.
• Después vuelvo a casa y más tarde estudio español. – Potom se vrátím domů a později se učím španělsky.
• Ceno a las nueve y media. – Večeřím v půl desáté.
• Al final me lavo los dientes y me acuesto a las doce. – Nakonec si vyčistím zuby a jdu spát ve dvanáct.

Když mluvíš o někom jiném (on, ona), zájmeno je se: Mi hermana se levanta a las seis, se ducha y luego desayuna. – Ségra vstává v šest, osprchuje se a pak snídá.

Ráno, odpoledne a večer řekneš dvěma způsoby. Záleží na tom, jestli říkáš i hodinu.

• Por la mañana trabajo y por la tarde estudio. – Dopoledne pracuju a odpoledne se učím.
• Me despierto a las seis de la mañana. – Budím se v šest ráno.

Jak znáš z Hodin, odpoledne (la tarde) je ve Španělsku delší než u nás. Proto „v osm večer“ je spíš a las ocho de la tarde.

Brzy a pozdě

Temprano je brzy, tarde pozdě: Mi padre se levanta muy temprano. – Táta vstává hodně brzy. Tarde (pozdě) a la tarde (odpoledne) jsou stejné slovo, rozliší je člen: Por la tarde estudio y luego ceno tarde. – Odpoledne se učím a pak večeřím pozdě.

Každé pondělí, o víkendu

Když něco děláš každý týden ve stejný den, řekneš to jako v tématu Datum: los lunes (každé pondělí), de lunes a viernes (od pondělí do pátku). U dnů je člen los a množné číslo, protože jde o každé pondělí, ne o jedno. U víkendu se pro zvyk řekne los fines de semana (o víkendech) i el fin de semana, jak znáš z Data: Entre semana trabajo y el fin de semana estudio. – Přes týden pracuju a o víkendu studuju.

• De lunes a viernes me levanto a las siete. – Od pondělí do pátku vstávám v sedm.
• Los domingos me despierto a las nueve. – O nedělích se budím v devět.
• ¿Qué haces los lunes por la tarde? – Co děláš v pondělí odpoledne?