Téma 15
Denní režim a zvratná slovesa
Ve zkratce
Popíšeš svůj den a řekneš, jak často co děláš.
Zvratné sloveso (třeba sprchovat se) má ve slovníku na konci -se: levantarse (vstávat). Zájmeno (me, te, se…) dáš před sloveso a mění se s osobou. Kmenové změny platí i tady: acostarse → me acuesto, vestirse → me visto.
| osoba | levantarse | despertarse (budit se, e → ie) |
|---|---|---|
| yo | me levanto | me despierto |
| tú | te levantas | te despiertas |
| él, ella, usted | se levanta | se despierta |
| nosotros | nos levantamos | nos despertamos |
| vosotros | os levantáis | os despertáis |
| ellos, ustedes | se levantan | se despiertan |
- Pořadí: primero (nejdřív), luego, después (pak).
- Jak často: siempre (vždycky), normalmente (obvykle), a menudo (často), a veces (někdy), nunca (nikdy).
- Nunca před slovesem stačí samo: Nunca ceno tarde (nikdy nevečeřím pozdě). Když stojí za slovesem, patří před sloveso no: No ceno nunca tarde.
- Ráno: bez hodiny por la mañana, s hodinou de la mañana.
10 cvičení
Hlasová lekce, asi 10 min
Všechna cvičení (10)
- #56Ráno a večer: co dělám10 úloh
- #57Který tvar patří k podmětu?12 úloh
- #58Kam patří zájmeno a příslovce10 úloh
- #59Jak často? Doplň výraz10 úloh
- #60Zvratná slovesa se změnou kmene12 úloh
- #61Stejný den, jiná osoba10 úloh
- #62Slož větu o svém dni9 úloh
- #63Přelož: zvratná slovesa během dne14 úloh
- #64Čtení: Terezin den9 úloh
- #65Opakování: kmenové změny během dne12 úloh
Výklad
Zvratná slovesa: me levanto, te levantas
Česky řekneš „sprchuju se“ nebo „oblékám se“. Takovým slovesům se říká zvratná. Španělská zvratná slovesa mají ve slovníku na konci -se: levantarse (vstávat), ducharse (sprchovat se). Jedno už znáš z Pozdravů: llamarse (jmenovat se), me llamo, te llamas, se llama.
Když sloveso časuješ (dáváš mu tvar podle osoby), -se z konce odpadne. Místo něj dáš před sloveso malé slovo (zvratné zájmeno) podle toho, kdo to dělá: me, te, se, nos, os, se. Koncovky jsou stejné jako u trabajar.
| osoba | levantarse (vstávat) | ducharse (sprchovat se) |
|---|---|---|
| yo (já) | me levanto (vstávám) | me ducho (sprchuju se) |
| tú (ty) | te levantas (vstáváš) | te duchas (sprchuješ se) |
| él, ella (on, ona), usted (vy, vykání jednomu) | se levanta (vstává, vstáváte) | se ducha (sprchuje se, sprchujete se) |
| nosotros, nosotras (my) | nos levantamos (vstáváme) | nos duchamos (sprchujeme se) |
| vosotros, vosotras (vy, tykání víc lidem) | os levantáis (vstáváte) | os ducháis (sprchujete se) |
| ellos, ellas (oni, ony), ustedes (vy, vykání víc lidem) | se levantan (vstávají, vstáváte) | se duchan (sprchují se, sprchujete se) |
Česky je „se“ pro všechny osoby stejné, španělsky se zájmeno mění. Se říkáš pro on, ona, oni i při vykání. Kdo to dělá (třeba yo nebo mi hermano), stojí před zájmenem:
- Yo me levanto a las siete y mi hermano se levanta a las ocho. – Já vstávám v sedm a brácha v osm.
- Mis padres se duchan por la noche. – Rodiče se sprchují večer.
- ¿Usted se levanta temprano? – Vstáváte brzy? (vykáš jednomu)
Se změnou kmene: me despierto, me acuesto, me visto
Tři slovesa z denního režimu mění i kmen (část slova před koncovkou), jak znáš z tématu Kmenové změny. Samohláska v kmeni se změní ve všech osobách kromě nosotros a vosotros.
| osoba | despertarse (budit se), e → ie | acostarse (jít spát), o → ue | vestirse (oblékat se), e → i |
|---|---|---|---|
| yo | me despierto | me acuesto | me visto |
| tú | te despiertas | te acuestas | te vistes |
| él, ella, usted | se despierta | se acuesta | se viste |
| nosotros, nosotras | nos despertamos | nos acostamos | nos vestimos |
| vosotros, vosotras | os despertáis | os acostáis | os vestís |
| ellos, ellas, ustedes | se despiertan | se acuestan | se visten |
- Despert- má dvě e. Jak znáš z Kmenových změn, mění se jen poslední samohláska kmene: des-pier-to.
- Acostarse mění o → ue jako volver a dormir: me acuesto (jdu spát), vuelvo (vracím se), duermo (spím).
- Vestirse mění e → i jako pedir: me visto (oblékám se), pido (objednávám si). Tuhle změnu mají jen slovesa na -ir.
V běžných větách:
- Me despierto a las seis, pero me levanto a las seis y cuarto. – Budím se v šest, ale vstávám ve čtvrt na sedm.
- ¿Os despertáis temprano? – Budíte se brzy? (kamarádům)
- Mi hija se viste a las siete y media. – Dcera se obléká v půl osmé.
- Mis abuelos se acuestan a las diez. – Babička s dědou chodí spát v deset.
Můj den: slovesa od rána do večera
S těmihle slovesy popíšeš běžný den. Tvar je pro yo (já), v závorce je tvar ze slovníku.
| španělsky | česky |
|---|---|
| me despierto (despertarse) | budím se, probouzím se |
| me levanto (levantarse) | vstávám |
| me ducho (ducharse) | sprchuju se |
| me afeito (afeitarse) | holím se |
| me maquillo (maquillarse) | líčím se |
| me lavo los dientes (lavarse los dientes) | čistím si zuby |
| me peino (peinarse) | češu se |
| me visto (vestirse) | oblékám se |
| me pongo (ponerse) | beru si na sebe, nasazuju si |
| desayuno (desayunar) | snídám |
| trabajo, estudio (trabajar, estudiar) | pracuju, studuju |
| como (comer) | obědvám, jím |
| vuelvo a casa (volver) | vracím se domů |
| ceno (cenar) | večeřím |
| me acuesto (acostarse) | jdu spát |
| duermo (dormir) | spím |
Ponerse končí v tvaru pro já na -go jako tengo: me pongo. Ostatní tvary jsou pravidelné: te pones, se pone… Me pongo las gafas. – Nasadím si brýle.
Desayunar a cenar nejsou zvratná. Jsou to pravidelná slovesa jako trabajar: desayuno, desayunas, desayuna… (snídám, snídáš, snídá…)
Kdy se ve Španělsku jí
| jídlo | sloveso | kdy |
|---|---|---|
| el desayuno (snídaně) | desayunar (snídat) | od sedmi do devíti, malá: káva a toast |
| la comida (oběd) | comer (obědvat) | od dvou do půl čtvrté, hlavní jídlo dne |
| la cena (večeře) | cenar (večeřet) | mezi devátou a desátou večer |
Čistím si zuby: me lavo los dientes
Česky říkáš „si“: čistím si zuby, myju si ruce. Španělsky to „si“ řekne taky me (te, se…). Před částí těla pak stojí člen, ne mis (moje): že jsou to tvoje zuby, už říká me.
- Me lavo las manos. – Myju si ruce.
- Los niños se lavan los dientes. – Děti si čistí zuby.
- ¿Te lavas el pelo por la mañana? – Myješ si ráno vlasy?
Zápor a otázka: no me levanto, ¿te duchas?
Zvratné zájmeno (me, te, se…) stojí těsně před slovesem. Nic mezi ně nevložíš, ani no. Zápor proto dáš před zájmeno.
| věta | zápor | česky |
|---|---|---|
| Me levanto temprano. | No me levanto temprano. | Vstávám brzy. – Nevstávám brzy. |
| Mi padre se afeita. | Mi padre no se afeita. | Táta se holí. – Táta se neholí. |
Pořadí je tedy: kdo to dělá → no → zájmeno → sloveso.
Otázka
V otázce zůstane zájmeno taky před slovesem. Slovo jako ¿qué? (co?) nebo ¿a qué hora? (v kolik?) dáš na začátek, jak to znáš z Přítomného času a z Hodin.
- ¿Te duchas por la mañana o por la noche? – Sprchuješ se ráno, nebo večer?
- ¿A qué hora os levantáis? – V kolik vstáváte? (kamarádům)
- ¿A qué hora se acuestan tus hijos? – V kolik chodí tvoje děti spát?
Když vykáš, zájmeno je se a sloveso má tvar pro on, ona. Usted můžeš dát za sloveso, nebo úplně na začátek: ¿Se ducha usted por la mañana? i ¿Usted se ducha por la mañana? – Sprchujete se ráno?
Odpověď „Ne, nevstávám“ má dvě no: první je „ne“, druhé zápor u slovesa: ¿Te levantas temprano? – No, no me levanto temprano. – Vstáváš brzy? – Ne, nevstávám.
Jak často: siempre, a veces, nunca
Na otázku ¿Con qué frecuencia…? (Jak často…?) odpovíš slovem z tabulky.
| španělsky | česky |
|---|---|
| siempre | vždycky |
| todos los días, cada día | každý den |
| normalmente | obvykle, normálně |
| a menudo, muchas veces | často |
| a veces, de vez en cuando | někdy, občas |
| una vez a la semana | jednou týdně |
| casi nunca | skoro nikdy |
| nunca | nikdy |
Dvakrát týdně je dos veces a la semana.
Kam je dát
Tahle slova dáš většinou na začátek věty, nebo hned za sloveso. U zvratného slovesa je dáš buď před zájmeno, nebo za sloveso, nikdy mezi ně.
- Siempre desayuno en casa. i Desayuno siempre en casa. – Vždycky snídám doma.
- Normalmente me despierto a las siete. – Obvykle se budím v sedm.
- A veces me acuesto muy tarde. – Občas chodím spát hodně pozdě.
- Me afeito todos los días. – Holím se každý den. Todos los días a una vez a la semana stojí často na konci.
Nunca: s no, nebo bez no
Česky je v „nikdy nevstávám“ zápor dvakrát. Španělsky máš dvě možnosti:
| kde stojí nunca | věta |
|---|---|
| před slovesem, no nepřidáváš | Nunca me levanto tarde. |
| za slovesem, no dáš před sloveso | No me levanto nunca tarde. |
Obě věty znamenají „Nikdy nevstávám pozdě“. Obě slova naráz před slovesem ale nedáš: ne Nunca no me levanto ani No nunca me levanto. Stejně funguje casi nunca: Casi nunca duermo ocho horas. – Skoro nikdy nespím osm hodin.
Nejdřív, pak, nakonec: pořadí
Když vyprávíš, co děláš jedno po druhém, pomůžou ti tahle slova:
| španělsky | česky |
|---|---|
| primero | nejdřív |
| luego, después | pak, potom |
| más tarde | později |
| al final, por último | nakonec |
Luego a después znamenají totéž, střídej je: Primero me levanto, luego me ducho y después me visto. – Nejdřív vstanu, pak se osprchuju a potom se obleču. Česky klidně řekneš „vstanu, osprchuju se“, španělsky zůstává me levanto, me ducho.
Cuando je „když“: Cuando vuelvo a casa, ceno. – Když se vrátím domů, večeřím. ¿Cuándo? s čárkou nad á znamená „kdy?“, jak znáš z Data.
Después de (po) a antes de (před) spojíš se slovesem ve tvaru ze slovníku: después de comer (po obědě), antes de dormir (před spaním). U zvratného slovesa se -se na konci změní podle toho, kdo to dělá: antes de acostarme (já), acostarte (ty), acostarse (on, ona), ne antes de me acostar.
Después de ducharme, desayuno. – Po sprše snídám.
Celý den
- Me levanto a las siete y cuarto. – Vstávám ve čtvrt na osm.
- Primero desayuno y luego me visto. – Nejdřív se nasnídám a pak se obleču.
- Trabajo de nueve a cinco y como a las dos. – Pracuju od devíti do pěti a obědvám ve dvě.
- Después vuelvo a casa y más tarde estudio español. – Potom se vrátím domů a později se učím španělsky.
- Ceno a las nueve y media. – Večeřím v půl desáté.
- Al final me lavo los dientes y me acuesto a las doce. – Nakonec si vyčistím zuby a jdu spát ve dvanáct.
Když mluvíš o někom jiném (on, ona), zájmeno je se: Mi hermana se levanta a las seis, se ducha y luego desayuna. – Ségra vstává v šest, osprchuje se a pak snídá.
Ráno, nebo v sedm ráno? Por la mañana, de la mañana
Ráno, odpoledne a večer řekneš dvěma způsoby. Záleží na tom, jestli říkáš i hodinu.
| bez hodiny | s hodinou |
|---|---|
| por la mañana – ráno, dopoledne | a las siete de la mañana – v sedm ráno |
| por la tarde – odpoledne | a las cinco de la tarde – v pět odpoledne |
| por la noche – večer, v noci | a las diez de la noche – v deset večer |
- Por la mañana trabajo y por la tarde estudio. – Dopoledne pracuju a odpoledne se učím.
- Me despierto a las seis de la mañana. – Budím se v šest ráno.
Jak znáš z Hodin, odpoledne (la tarde) je ve Španělsku delší než u nás. Proto „v osm večer“ je spíš a las ocho de la tarde.
Brzy a pozdě
Temprano je brzy, tarde pozdě: Mi padre se levanta muy temprano. – Táta vstává hodně brzy. Tarde (pozdě) a la tarde (odpoledne) jsou stejné slovo, rozliší je člen: Por la tarde estudio y luego ceno tarde. – Odpoledne se učím a pak večeřím pozdě.
Každé pondělí, o víkendu
Když něco děláš každý týden ve stejný den, řekneš to jako v tématu Datum: los lunes (každé pondělí), de lunes a viernes (od pondělí do pátku). U dnů je člen los a množné číslo, protože jde o každé pondělí, ne o jedno. U víkendu se pro zvyk řekne los fines de semana (o víkendech) i el fin de semana, jak znáš z Data: Entre semana trabajo y el fin de semana estudio. – Přes týden pracuju a o víkendu studuju.
- De lunes a viernes me levanto a las siete. – Od pondělí do pátku vstávám v sedm.
- Los domingos me despierto a las nueve. – O nedělích se budím v devět.
- ¿Qué haces los lunes por la tarde? – Co děláš v pondělí odpoledne?
Příklady
- ¿Te afeitas todos los días? – No, a veces.Holíš se každý den? – Ne, občas.
- Mi marido se afeita por la mañana y yo me ducho por la noche.Manžel se holí ráno a já se sprchuju večer.
- ¿Os acostáis tarde los sábados?Chodíte v sobotu spát pozdě? (kamarádům)
- Mis hijos se lavan los dientes y se acuestan.Děti si vyčistí zuby a jdou spát.
- A veces ceno muy tarde, a las once.Občas večeřím hodně pozdě, v jedenáct.
- Una vez a la semana me levanto a las cinco.Jednou týdně vstávám v pět.
- No me ducho por la mañana, me ducho por la noche.Ráno se nesprchuju, sprchuju se večer.
- ¿Se acuesta usted temprano?Chodíte spát brzy? (vykáš jednomu)
- Primero me afeito y luego me visto.Nejdřív se oholím a pak se obleču.
- Mi hermano trabaja por la noche y duerme por la mañana.Brácha pracuje v noci a spí dopoledne.
- ¿Qué haces después de cenar? – Leo un poco.Co děláš po večeři? – Chvíli si čtu.
V praxi
Petr pracuje v Madridu. Je pondělí ráno a v kanceláři potká kolegyni Lucíi, která vypadá unaveně.
| Kdo | Španělsky a českyŠpanělsky | Česky |
|---|---|---|
| Petr | ¡Buenos días! ¿Qué tal?Dobré ráno! Jak se máš? | Dobré ráno! Jak se máš? |
| Lucía | Muy cansada. Los lunes me levanto muy temprano, a las seis.Strašně unavená. V pondělí vstávám hrozně brzo, v šest. | Strašně unavená. V pondělí vstávám hrozně brzo, v šest. |
| Petr | ¿A las seis? ¿Y qué haces primero?V šest? A co děláš nejdřív? | V šest? A co děláš nejdřív? |
| Lucía | Primero me visto. Luego desayuno con los niños.Nejdřív se obleču. Pak snídám s dětmi. | Nejdřív se obleču. Pak snídám s dětmi. |
| Petr | Yo me levanto a las siete y media, pero casi nunca desayuno.Já vstávám v půl osmé, ale skoro nikdy nesnídám. | Já vstávám v půl osmé, ale skoro nikdy nesnídám. |
| Lucía | ¿Y te acuestas tarde?A chodíš spát pozdě? | A chodíš spát pozdě? |
| Petr | Sí, normalmente me acuesto a las doce. Por la noche leo o estudio español.Jo, obvykle chodím spát ve dvanáct. Večer si čtu nebo se učím španělsky. | Jo, obvykle chodím spát ve dvanáct. Večer si čtu nebo se učím španělsky. |
| Lucía | Yo me acuesto a las once. Los niños se acuestan a las nueve y media.Já chodím spát v jedenáct. Děti už v půl desáté. | Já chodím spát v jedenáct. Děti už v půl desáté. |
| Petr | ¿Y los fines de semana?A o víkendech? | A o víkendech? |
| Lucía | Los domingos nos levantamos tarde y comemos con mis padres.V neděli vstáváme pozdě a obědváme s našimi. | V neděli vstáváme pozdě a obědváme s našimi. |
Všimni si, jak se zájmeno mění s osobou: me levanto (já), te acuestas (ty), se acuestan (děti), nos levantamos (my). Leo a estudio zvratné nejsou, i když česky řekneš „čtu si“ a „učím se“.
Časté chyby a proč
Časté chyby a proč
Špatně:
Yo se levanto a las siete.Správně: Yo me levanto a las siete.
K yo patří me. Se je jen pro on, ona, oni a vykání.
Špatně:
Ana se levantarse temprano.Správně: Ana se levanta temprano.
-se na konci má jen tvar ze slovníku. Když sloveso časuješ, odpadne a zájmeno stojí před slovesem.
Špatně:
Levanto a las siete. (chceš říct, že vstáváš)Správně: Me levanto a las siete.
Bez me to není „vstávám“. Levantar bez zájmena znamená zvedat něco, třeba ruku.
Špatně:
Me no levanto temprano.Správně: No me levanto temprano.
No stojí před zájmenem. Mezi me a sloveso nic nevložíš.
Špatně:
Me siempre ducho por la noche.Správně: Siempre me ducho por la noche.
Siempre, a veces nebo nunca dej před zájmeno nebo za sloveso, nikdy mezi ně.
Špatně:
Nunca no ceno tarde.Správně: Nunca ceno tarde.
Česky je zápor dvakrát, španělsky nunca před slovesem stačí samo.
Špatně:
No nunca ceno tarde.Správně: No ceno nunca tarde.
Když chceš no, dej ho před sloveso a nunca až za sloveso.
Špatně:
Me lavo mis dientes.Správně: Me lavo los dientes.
Čí zuby to jsou, už říká me. U částí těla stačí člen: los dientes, las manos.
Špatně:
Me acosto a las once.Správně: Me acuesto a las once.
Acostarse mění o → ue jako dormir: me acuesto, duermo.
Špatně:
Nos despiertamos a las siete.Správně: Nos despertamos a las siete.
V nosotros a vosotros se kmen nemění: nos despertamos, os vestís.
Špatně:
Me ducho de la mañana.Správně: Me ducho por la mañana.
Bez hodiny je por la mañana, de la mañana jen za hodinou: a las siete de la mañana.
Špatně:
¿Os levantáis temprano, señora?Správně: ¿Se levanta usted temprano, señora?
Jednomu člověku vykáš tvarem pro on, ona: se levanta. Os levantáis je tykání víc lidem.
Víc (nepovinné)
Víc (nepovinné)
- Bez zájmena znamenají něco jiného. Levantar je zvedat (Levanto la mano. – Zvedám ruku.), lavar mýt něco (Lavo el coche. – Myju auto.) a despertar budit někoho.
- Dormir je spát, dormirse usnout: A veces me duermo en clase. – Občas usnu na hodině.
- Ve Španělsku uslyšíš místo temprano často pronto: Me levanto pronto. – Vstávám brzo. (V hasta pronto znamená brzy, za chvíli.) Pro „vstávat brzo“ mají Španělé i jedno sloveso: madrugar. Mañana madrugo. – Zítra vstávám brzo.
- „Kolem“ s hodinou je sobre nebo a eso de: Ceno sobre las nueve. – Večeřím kolem deváté. Me acuesto a eso de las once. – Chodím spát kolem jedenácté.
- Odpolední svačina je la merienda a sloveso merendar (e → ie): meriendo (svačím). Děti ji jedí kolem páté nebo šesté.
- La siesta (šlofík po obědě) si dnes pravidelně dává jen menšina Španělů, spíš o víkendu nebo v létě: Los domingos duermo la siesta. – V neděli si po obědě zdřímnu.