Přeskočit na obsah

Ve zkratce

Popíšeš svůj den a řekneš, jak často co děláš.

Zvratné sloveso (třeba sprchovat se) má ve slovníku na konci -se: levantarse (vstávat). Zájmeno (me, te, se…) dáš před sloveso a mění se s osobou. Kmenové změny platí i tady: acostarse → me acuesto, vestirse → me visto.

osobalevantarsedespertarse (budit se, e → ie)
yome levantome despierto
túte levantaste despiertas
él, ella, ustedse levantase despierta
nosotrosnos levantamosnos despertamos
vosotrosos levantáisos despertáis
ellos, ustedesse levantanse despiertan
  • Pořadí: primero (nejdřív), luego, después (pak).
  • Jak často: siempre (vždycky), normalmente (obvykle), a menudo (často), a veces (někdy), nunca (nikdy).
  • Nunca před slovesem stačí samo: Nunca ceno tarde (nikdy nevečeřím pozdě). Když stojí za slovesem, patří před sloveso no: No ceno nunca tarde.
  • Ráno: bez hodiny por la mañana, s hodinou de la mañana.

Výklad

Zvratná slovesa: me levanto, te levantas

Česky řekneš „sprchuju se“ nebo „oblékám se“. Takovým slovesům se říká zvratná. Španělská zvratná slovesa mají ve slovníku na konci -se: levantarse (vstávat), ducharse (sprchovat se). Jedno už znáš z Pozdravů: llamarse (jmenovat se), me llamo, te llamas, se llama.

Když sloveso časuješ (dáváš mu tvar podle osoby), -se z konce odpadne. Místo něj dáš před sloveso malé slovo (zvratné zájmeno) podle toho, kdo to dělá: me, te, se, nos, os, se. Koncovky jsou stejné jako u trabajar.

osobalevantarse (vstávat)ducharse (sprchovat se)
yo (já)me levanto (vstávám)me ducho (sprchuju se)
tú (ty)te levantas (vstáváš)te duchas (sprchuješ se)
él, ella (on, ona), usted (vy, vykání jednomu)se levanta (vstává, vstáváte)se ducha (sprchuje se, sprchujete se)
nosotros, nosotras (my)nos levantamos (vstáváme)nos duchamos (sprchujeme se)
vosotros, vosotras (vy, tykání víc lidem)os levantáis (vstáváte)os ducháis (sprchujete se)
ellos, ellas (oni, ony), ustedes (vy, vykání víc lidem)se levantan (vstávají, vstáváte)se duchan (sprchují se, sprchujete se)

Česky je „se“ pro všechny osoby stejné, španělsky se zájmeno mění. Se říkáš pro on, ona, oni i při vykání. Kdo to dělá (třeba yo nebo mi hermano), stojí před zájmenem:

  • Yo me levanto a las siete y mi hermano se levanta a las ocho. – Já vstávám v sedm a brácha v osm.
  • Mis padres se duchan por la noche. – Rodiče se sprchují večer.
  • ¿Usted se levanta temprano? – Vstáváte brzy? (vykáš jednomu)

Se změnou kmene: me despierto, me acuesto, me visto

Tři slovesa z denního režimu mění i kmen (část slova před koncovkou), jak znáš z tématu Kmenové změny. Samohláska v kmeni se změní ve všech osobách kromě nosotros a vosotros.

osobadespertarse (budit se), e → ieacostarse (jít spát), o → uevestirse (oblékat se), e → i
yome despiertome acuestome visto
túte despiertaste acuestaste vistes
él, ella, ustedse despiertase acuestase viste
nosotros, nosotrasnos despertamosnos acostamosnos vestimos
vosotros, vosotrasos despertáisos acostáisos vestís
ellos, ellas, ustedesse despiertanse acuestanse visten
  • Despert- má dvě e. Jak znáš z Kmenových změn, mění se jen poslední samohláska kmene: des-pier-to.
  • Acostarse mění o → ue jako volver a dormir: me acuesto (jdu spát), vuelvo (vracím se), duermo (spím).
  • Vestirse mění e → i jako pedir: me visto (oblékám se), pido (objednávám si). Tuhle změnu mají jen slovesa na -ir.

V běžných větách:

  • Me despierto a las seis, pero me levanto a las seis y cuarto. – Budím se v šest, ale vstávám ve čtvrt na sedm.
  • ¿Os despertáis temprano? – Budíte se brzy? (kamarádům)
  • Mi hija se viste a las siete y media. – Dcera se obléká v půl osmé.
  • Mis abuelos se acuestan a las diez. – Babička s dědou chodí spát v deset.

Můj den: slovesa od rána do večera

S těmihle slovesy popíšeš běžný den. Tvar je pro yo (já), v závorce je tvar ze slovníku.

španělskyčesky
me despierto (despertarse)budím se, probouzím se
me levanto (levantarse)vstávám
me ducho (ducharse)sprchuju se
me afeito (afeitarse)holím se
me maquillo (maquillarse)líčím se
me lavo los dientes (lavarse los dientes)čistím si zuby
me peino (peinarse)češu se
me visto (vestirse)oblékám se
me pongo (ponerse)beru si na sebe, nasazuju si
desayuno (desayunar)snídám
trabajo, estudio (trabajar, estudiar)pracuju, studuju
como (comer)obědvám, jím
vuelvo a casa (volver)vracím se domů
ceno (cenar)večeřím
me acuesto (acostarse)jdu spát
duermo (dormir)spím

Ponerse končí v tvaru pro já na -go jako tengo: me pongo. Ostatní tvary jsou pravidelné: te pones, se pone… Me pongo las gafas. – Nasadím si brýle.

Desayunar a cenar nejsou zvratná. Jsou to pravidelná slovesa jako trabajar: desayuno, desayunas, desayuna… (snídám, snídáš, snídá…)

Kdy se ve Španělsku jí

jídloslovesokdy
el desayuno (snídaně)desayunar (snídat)od sedmi do devíti, malá: káva a toast
la comida (oběd)comer (obědvat)od dvou do půl čtvrté, hlavní jídlo dne
la cena (večeře)cenar (večeřet)mezi devátou a desátou večer

Čistím si zuby: me lavo los dientes

Česky říkáš „si“: čistím si zuby, myju si ruce. Španělsky to „si“ řekne taky me (te, se…). Před částí těla pak stojí člen, ne mis (moje): že jsou to tvoje zuby, už říká me.

  • Me lavo las manos. – Myju si ruce.
  • Los niños se lavan los dientes. – Děti si čistí zuby.
  • ¿Te lavas el pelo por la mañana? – Myješ si ráno vlasy?

Zápor a otázka: no me levanto, ¿te duchas?

Zvratné zájmeno (me, te, se…) stojí těsně před slovesem. Nic mezi ně nevložíš, ani no. Zápor proto dáš před zájmeno.

větazáporčesky
Me levanto temprano.No me levanto temprano.Vstávám brzy. – Nevstávám brzy.
Mi padre se afeita.Mi padre no se afeita.Táta se holí. – Táta se neholí.

Pořadí je tedy: kdo to dělá → no → zájmeno → sloveso.

Otázka

V otázce zůstane zájmeno taky před slovesem. Slovo jako ¿qué? (co?) nebo ¿a qué hora? (v kolik?) dáš na začátek, jak to znáš z Přítomného času a z Hodin.

  • ¿Te duchas por la mañana o por la noche? – Sprchuješ se ráno, nebo večer?
  • ¿A qué hora os levantáis? – V kolik vstáváte? (kamarádům)
  • ¿A qué hora se acuestan tus hijos? – V kolik chodí tvoje děti spát?

Když vykáš, zájmeno je se a sloveso má tvar pro on, ona. Usted můžeš dát za sloveso, nebo úplně na začátek: ¿Se ducha usted por la mañana? i ¿Usted se ducha por la mañana? – Sprchujete se ráno?

Odpověď „Ne, nevstávám“ má dvě no: první je „ne“, druhé zápor u slovesa: ¿Te levantas temprano? – No, no me levanto temprano. – Vstáváš brzy? – Ne, nevstávám.

Jak často: siempre, a veces, nunca

Na otázku ¿Con qué frecuencia…? (Jak často…?) odpovíš slovem z tabulky.

španělskyčesky
siemprevždycky
todos los días, cada díakaždý den
normalmenteobvykle, normálně
a menudo, muchas vecesčasto
a veces, de vez en cuandoněkdy, občas
una vez a la semanajednou týdně
casi nuncaskoro nikdy
nuncanikdy

Dvakrát týdně je dos veces a la semana.

Kam je dát

Tahle slova dáš většinou na začátek věty, nebo hned za sloveso. U zvratného slovesa je dáš buď před zájmeno, nebo za sloveso, nikdy mezi ně.

  • Siempre desayuno en casa. i Desayuno siempre en casa. – Vždycky snídám doma.
  • Normalmente me despierto a las siete. – Obvykle se budím v sedm.
  • A veces me acuesto muy tarde. – Občas chodím spát hodně pozdě.
  • Me afeito todos los días. – Holím se každý den. Todos los días a una vez a la semana stojí často na konci.

Nunca: s no, nebo bez no

Česky je v „nikdy nevstávám“ zápor dvakrát. Španělsky máš dvě možnosti:

kde stojí nuncavěta
před slovesem, no nepřidávášNunca me levanto tarde.
za slovesem, no dáš před slovesoNo me levanto nunca tarde.

Obě věty znamenají „Nikdy nevstávám pozdě“. Obě slova naráz před slovesem ale nedáš: ne Nunca no me levanto ani No nunca me levanto. Stejně funguje casi nunca: Casi nunca duermo ocho horas. – Skoro nikdy nespím osm hodin.

Nejdřív, pak, nakonec: pořadí

Když vyprávíš, co děláš jedno po druhém, pomůžou ti tahle slova:

španělskyčesky
primeronejdřív
luego, despuéspak, potom
más tardepozději
al final, por últimonakonec

Luego a después znamenají totéž, střídej je: Primero me levanto, luego me ducho y después me visto. – Nejdřív vstanu, pak se osprchuju a potom se obleču. Česky klidně řekneš „vstanu, osprchuju se“, španělsky zůstává me levanto, me ducho.

Cuando je „když“: Cuando vuelvo a casa, ceno. – Když se vrátím domů, večeřím. ¿Cuándo? s čárkou nad á znamená „kdy?“, jak znáš z Data.

Después de (po) a antes de (před) spojíš se slovesem ve tvaru ze slovníku: después de comer (po obědě), antes de dormir (před spaním). U zvratného slovesa se -se na konci změní podle toho, kdo to dělá: antes de acostarme (já), acostarte (ty), acostarse (on, ona), ne antes de me acostar.

Después de ducharme, desayuno. – Po sprše snídám.

Celý den

  • Me levanto a las siete y cuarto. – Vstávám ve čtvrt na osm.
  • Primero desayuno y luego me visto. – Nejdřív se nasnídám a pak se obleču.
  • Trabajo de nueve a cinco y como a las dos. – Pracuju od devíti do pěti a obědvám ve dvě.
  • Después vuelvo a casa y más tarde estudio español. – Potom se vrátím domů a později se učím španělsky.
  • Ceno a las nueve y media. – Večeřím v půl desáté.
  • Al final me lavo los dientes y me acuesto a las doce. – Nakonec si vyčistím zuby a jdu spát ve dvanáct.

Když mluvíš o někom jiném (on, ona), zájmeno je se: Mi hermana se levanta a las seis, se ducha y luego desayuna. – Ségra vstává v šest, osprchuje se a pak snídá.

Ráno, nebo v sedm ráno? Por la mañana, de la mañana

Ráno, odpoledne a večer řekneš dvěma způsoby. Záleží na tom, jestli říkáš i hodinu.

bez hodinys hodinou
por la mañana – ráno, dopolednea las siete de la mañana – v sedm ráno
por la tarde – odpolednea las cinco de la tarde – v pět odpoledne
por la noche – večer, v nocia las diez de la noche – v deset večer
  • Por la mañana trabajo y por la tarde estudio. – Dopoledne pracuju a odpoledne se učím.
  • Me despierto a las seis de la mañana. – Budím se v šest ráno.

Jak znáš z Hodin, odpoledne (la tarde) je ve Španělsku delší než u nás. Proto „v osm večer“ je spíš a las ocho de la tarde.

Brzy a pozdě

Temprano je brzy, tarde pozdě: Mi padre se levanta muy temprano. – Táta vstává hodně brzy. Tarde (pozdě) a la tarde (odpoledne) jsou stejné slovo, rozliší je člen: Por la tarde estudio y luego ceno tarde. – Odpoledne se učím a pak večeřím pozdě.

Každé pondělí, o víkendu

Když něco děláš každý týden ve stejný den, řekneš to jako v tématu Datum: los lunes (každé pondělí), de lunes a viernes (od pondělí do pátku). U dnů je člen los a množné číslo, protože jde o každé pondělí, ne o jedno. U víkendu se pro zvyk řekne los fines de semana (o víkendech) i el fin de semana, jak znáš z Data: Entre semana trabajo y el fin de semana estudio. – Přes týden pracuju a o víkendu studuju.

  • De lunes a viernes me levanto a las siete. – Od pondělí do pátku vstávám v sedm.
  • Los domingos me despierto a las nueve. – O nedělích se budím v devět.
  • ¿Qué haces los lunes por la tarde? – Co děláš v pondělí odpoledne?

Příklady

  • ¿Te afeitas todos los días? – No, a veces.Holíš se každý den? – Ne, občas.
  • Mi marido se afeita por la mañana y yo me ducho por la noche.Manžel se holí ráno a já se sprchuju večer.
  • ¿Os acostáis tarde los sábados?Chodíte v sobotu spát pozdě? (kamarádům)
  • Mis hijos se lavan los dientes y se acuestan.Děti si vyčistí zuby a jdou spát.
  • A veces ceno muy tarde, a las once.Občas večeřím hodně pozdě, v jedenáct.
  • Una vez a la semana me levanto a las cinco.Jednou týdně vstávám v pět.
  • No me ducho por la mañana, me ducho por la noche.Ráno se nesprchuju, sprchuju se večer.
  • ¿Se acuesta usted temprano?Chodíte spát brzy? (vykáš jednomu)
  • Primero me afeito y luego me visto.Nejdřív se oholím a pak se obleču.
  • Mi hermano trabaja por la noche y duerme por la mañana.Brácha pracuje v noci a spí dopoledne.
  • ¿Qué haces después de cenar? – Leo un poco.Co děláš po večeři? – Chvíli si čtu.

V praxi

Petr pracuje v Madridu. Je pondělí ráno a v kanceláři potká kolegyni Lucíi, která vypadá unaveně.

KdoŠpanělsky a českyŠpanělskyČesky
Petr¡Buenos días! ¿Qué tal?Dobré ráno! Jak se máš?Dobré ráno! Jak se máš?
LucíaMuy cansada. Los lunes me levanto muy temprano, a las seis.Strašně unavená. V pondělí vstávám hrozně brzo, v šest.Strašně unavená. V pondělí vstávám hrozně brzo, v šest.
Petr¿A las seis? ¿Y qué haces primero?V šest? A co děláš nejdřív?V šest? A co děláš nejdřív?
LucíaPrimero me visto. Luego desayuno con los niños.Nejdřív se obleču. Pak snídám s dětmi.Nejdřív se obleču. Pak snídám s dětmi.
PetrYo me levanto a las siete y media, pero casi nunca desayuno.Já vstávám v půl osmé, ale skoro nikdy nesnídám.Já vstávám v půl osmé, ale skoro nikdy nesnídám.
Lucía¿Y te acuestas tarde?A chodíš spát pozdě?A chodíš spát pozdě?
PetrSí, normalmente me acuesto a las doce. Por la noche leo o estudio español.Jo, obvykle chodím spát ve dvanáct. Večer si čtu nebo se učím španělsky.Jo, obvykle chodím spát ve dvanáct. Večer si čtu nebo se učím španělsky.
LucíaYo me acuesto a las once. Los niños se acuestan a las nueve y media.Já chodím spát v jedenáct. Děti už v půl desáté.Já chodím spát v jedenáct. Děti už v půl desáté.
Petr¿Y los fines de semana?A o víkendech?A o víkendech?
LucíaLos domingos nos levantamos tarde y comemos con mis padres.V neděli vstáváme pozdě a obědváme s našimi.V neděli vstáváme pozdě a obědváme s našimi.

Všimni si, jak se zájmeno mění s osobou: me levanto (já), te acuestas (ty), se acuestan (děti), nos levantamos (my). Leo a estudio zvratné nejsou, i když česky řekneš „čtu si“ a „učím se“.

Časté chyby a proč

Časté chyby a proč
  • Špatně: Yo se levanto a las siete.

    Správně: Yo me levanto a las siete.

    K yo patří me. Se je jen pro on, ona, oni a vykání.

  • Špatně: Ana se levantarse temprano.

    Správně: Ana se levanta temprano.

    -se na konci má jen tvar ze slovníku. Když sloveso časuješ, odpadne a zájmeno stojí před slovesem.

  • Špatně: Levanto a las siete. (chceš říct, že vstáváš)

    Správně: Me levanto a las siete.

    Bez me to není „vstávám“. Levantar bez zájmena znamená zvedat něco, třeba ruku.

  • Špatně: Me no levanto temprano.

    Správně: No me levanto temprano.

    No stojí před zájmenem. Mezi me a sloveso nic nevložíš.

  • Špatně: Me siempre ducho por la noche.

    Správně: Siempre me ducho por la noche.

    Siempre, a veces nebo nunca dej před zájmeno nebo za sloveso, nikdy mezi ně.

  • Špatně: Nunca no ceno tarde.

    Správně: Nunca ceno tarde.

    Česky je zápor dvakrát, španělsky nunca před slovesem stačí samo.

  • Špatně: No nunca ceno tarde.

    Správně: No ceno nunca tarde.

    Když chceš no, dej ho před sloveso a nunca až za sloveso.

  • Špatně: Me lavo mis dientes.

    Správně: Me lavo los dientes.

    Čí zuby to jsou, už říká me. U částí těla stačí člen: los dientes, las manos.

  • Špatně: Me acosto a las once.

    Správně: Me acuesto a las once.

    Acostarse mění o → ue jako dormir: me acuesto, duermo.

  • Špatně: Nos despiertamos a las siete.

    Správně: Nos despertamos a las siete.

    V nosotros a vosotros se kmen nemění: nos despertamos, os vestís.

  • Špatně: Me ducho de la mañana.

    Správně: Me ducho por la mañana.

    Bez hodiny je por la mañana, de la mañana jen za hodinou: a las siete de la mañana.

  • Špatně: ¿Os levantáis temprano, señora?

    Správně: ¿Se levanta usted temprano, señora?

    Jednomu člověku vykáš tvarem pro on, ona: se levanta. Os levantáis je tykání víc lidem.

Víc (nepovinné)

Víc (nepovinné)
  • Bez zájmena znamenají něco jiného. Levantar je zvedat (Levanto la mano. – Zvedám ruku.), lavar mýt něco (Lavo el coche. – Myju auto.) a despertar budit někoho.
  • Dormir je spát, dormirse usnout: A veces me duermo en clase. – Občas usnu na hodině.
  • Ve Španělsku uslyšíš místo temprano často pronto: Me levanto pronto. – Vstávám brzo. (V hasta pronto znamená brzy, za chvíli.) Pro „vstávat brzo“ mají Španělé i jedno sloveso: madrugar. Mañana madrugo. – Zítra vstávám brzo.
  • „Kolem“ s hodinou je sobre nebo a eso de: Ceno sobre las nueve. – Večeřím kolem deváté. Me acuesto a eso de las once. – Chodím spát kolem jedenácté.
  • Odpolední svačina je la merienda a sloveso merendar (e → ie): meriendo (svačím). Děti ji jedí kolem páté nebo šesté.
  • La siesta (šlofík po obědě) si dnes pravidelně dává jen menšina Španělů, spíš o víkendu nebo v létě: Los domingos duermo la siesta. – V neděli si po obědě zdřímnu.

Kam dál